ŠKOLA TRADIČNÍCH BOJOVÝCH UMĚNÍ

Aiki Kacu Džinken Rju

Název naší školy se zkládá z několika částí:

AIKI - vystihuje technickou podstatu vyučovaných disciplín, vyučují se zde bojová umění Aiki, především Aiki džutsu.

KACU DŽINKEN - "meč dávající život", "prostřednictvím smrti jednoho nepřítele můžou být ušetřeny životy mnoha přátel" - japonské moto vysvětlující způsob vedení výuky v duchu tradic původních budžutsu.

RJU - je tradičním výrazem označujícím školu.

    

Systém Aiki, jako sebeobrana, jako systém vedení boje  a střetu je v dnešní době ojedinělým uměním. V dobách svého vzniku byla do něj vložena moudrost válečníků, učitelů. Umění Aiki se svým pojetím stalo zcela fenomenálním ve světě válečnických umění středověkého Japonska. Od ostatních se lišilo především odproštěním se od povrchnosti, snaha porazit soupeře byla nahrazena spojením sil člověka, přírody a vesmíru. Vítězství zde bylo dosaženo respektováním základních pravidel a zákonů přírody a vesmíru, spojením kladných a záporných sil. Válečníci Aiki se svým způsobem boje, bez využití fyzické síly, přesto naprosto účinným a nekompromisním, stali brzy nejen známými, ale i nejobávanějšími. Aiki se stalo pokladem, rodovým uměním, předávající se pouze v rodinných školách, pečlivě střeženým před nepovolanými.

 

Jiná situace nastala po druhé světové válce, kdy Aiki v různých podobách (Aikidó, Aikibudó, Aiki džutsu atd.) se začalo šířit do celého světa. Svou roli v této věci sehrály nesčetné reformy, mající za úkol učinit Japonsko vyspělým kapitalistickým, světu otevřeným státem, ale pochopitelně i poválečná okupace Japonska.

 

V dnešní době se s Aiki můžeme střetávat v mnoha podobách. Získává si stále více stoupenců a znovu se stává fenoménem, tentokrát již v celosvětovém měřítku. Není ale nástrojem válečníku, stává se disciplínou formování osobnosti.

 

O filozofii Aiki se vedou dlouhé debaty. Můžeme být svědky mnoha mnohdy až obdivuhodných úvah a teorií, ale stoupenci Aiki se stávají hluchými k moudrosti Aiki, kterou do tohoto umění vložili, jako odkaz pro následníky, válečníci, mistři, učitelé v dobách, kdy systém vznikl, byl zdokonalen a přenechán jako dědictví.

    

Kacu džinken – doslova „meč dávající život, princip použití bojového umění na zachování života. Prostřednictvím jednoho zabitého nepřítele můžou býti ušetřeny životy mnoha jiných. Aiki kacu džinken rju – škola bojového umění Aiki, hlásící se k původní technické podstatě systému Aiki, tak jak byl vyvinut, zdokonalován a vyučován. Podstatou školy je zachování tradice tohoto umění, zachování technických aspektů, jejich ojedinělosti a uctívání tradic budžutsu. Uctívání tradic se stává cestou k pochopení technik a odkazu Aiki.

 

Aiki kacu džinken rju je školu bojového umění s tradičním čtyřstupňovým hodnocením (klasifikací) studentů, tímto je zamezeno bezpředmětným debatám o technické urovni a zároveň je takto udržovaná tradice a smysl předávání znalostí.

Aiki kacu džinken rju je nástrojem k zachování Aiki jako ojedinělého technického principu a historického dědictví.

    

Aiki kacu džinken rju je výchovným systémem jehož rozvíjející individualitu člověka prostřednictvím kolektivu. Lidská osobnost je chápána jako integrace tělesné a duševní složky.
ŠODEN, ČUDEN, OKUDEN, MENKJO KAIDEN

 

Bojové umění, stejně jako jakékoliv jiné umění je bezesporu bohatstvím lidské osobnosti. Získat dovednosti v této oblasti pak vždy znamenalo zabývat se studiem. Získat vědomosti a dovednosti v oblasti bojového umění znamenalo čerpat z patřičných pramenů. Zdrojem takovýchto znalostí byli vždy učitelé různých bojových a válečnických umění, často představitelé jednotlivých škol či jejich zakladatelé.

 

Do dnešních dob se zachovalo mnoho škol a stylů bojových umění, nebo také organizací zabývající se takovýmito aktivitami. To vše by nebylo možné bez šíření učení v těchto oblastech lidských znalostí a dovedností. Můžeme tedy konstatovat, že pokud by nikdy nebyl přítomen fakt předávání znalostí a dovedností, neměli bychom dnes možnost seznamovat se, či studovat různá bojová umění. Bojová umění by zanikala společně se smrtí jednotlivých válečníků. Ale stejně jako se postupem času a vývojem lidské společnosti měnily například jednotlivé styly bojových umění, jako se měnil smysl jejich výuky a účel, pro který byly vyučovány, stejně tak se měnil i způsob předávání vědomostí v těchto oblastech. Historický vývoj pak měl samozřejmý vliv i na to jak byly dovednosti předávány, jak byli adepti hodnoceni a certifikováni.

    
AIKI KACU DŽINKEN RJU je školou bojových umění založených na starých japonských stylech bojových umění, zaměříme se tedy právě na tuto oblast:

Po celém světě se dnes věnují svému studiu adepti bojových umění, jejichž prameny jsou právě úzce spjaty s bojovými styly středověkého Japonska. Studenti jsou hodnoceni svými učiteli, instruktory, nebo také školami a organizacemi, za svou úroveň systémem, který je dnes snad nejrozšířenějším na světě a je znám snad každému adeptovi  bojových umění. Tento systém hodnocení tak jak je dnes používán spočívá v udělování tzv. žákovských stupňů technické vyspělosti – kju, a udělování mistrovských stupňů technické vyspělosti – dan.

 

Je nutno připomenout, že tento systém hodnocení znalostí a dovedností je v podstatě novodobým fenoménem. Tento systém byl zaveden především z těchto důvodů:

a)   prapůvodním impulsem dávno předcházející dobu, kdy byl systém hodnocení kju, dan zaveden a pravděpodobně přímo tento fakt ovlivňující, byly reformy Meidži, tedy nastoupení cesty Japonska od feudálního zřízení k modernímu státu přibližujícímu se celému světu. Do této doby lze mluvit o Japonsku jako o zcela vyjímečné zemi, její vyjímečnost měla také trochu za následek její izolovanost od ostatního světa. Reformy Meidži byly mimo jiné charakteristické zrušením kasty samurajů a v bojových uměních, stejně jako v jiných oblastech začal být kladen důraz na všestranný rozvoj lidské osobnosti. Mnoho škol o organizací v názvech svých stylů nahrazuje slovo „umění“ slovem „cesta“, právě pro zdůraznění upuštění od bojové stránky výuky a upřednostnění osobního rozvoje lidské osobnosti.

b)   politika Japonska – „otevírání se světu“, ještě více umocněné událostmi druhé světové války sebou nesla obrovské rozšíření japonských bojových umění mimo území Japonska. Japonsko si však vždy zachovalo roli odborného garanta bojových umění, byť rozšířených v celosvětovém měřítku. Vyvstala nutnost pokud možno jednotného měřítka pro velký počet adeptů. Organizace se rozšiřují do celého světa. Bojová umění ztrácejí velká jména osobností. Organizace se honosí velikostí a mocí.

 

Systém hodnocení kju a dan haradil původní systém čtyřstupňového hodnocení – šoden, čuden, okuden a menkjo kaiden.

     Škola AIKI KACU DŽINKEN RJU převzala původní systém hodnocení, zachovávající si svůj původ v tradici a dále z následujících důvodů:

a)   základní esencí výukového procesu v japonských bojových uměních byl vztah učitel – žák. Klasický systém hodnocení  je založen na osobním dohledu učitele na žáka a osobní odpovědnosti žáka za přístup ke studiu.

b)  systém hodnotí míru vědomostí a schopností převzatých od svého učitele studentem, také míru pochopení učení, student musí chápat nejen techniky, ale i principy, které v sobě skrývají, musí pochopit jejich podstatu tak jak byla dříve pochopena jeho učitelem. Hluboké a celkové pochopení učení školy je podstatné pro další šíření tohoto učení.

c)   certifikace studenta je založena na ohodnocení jeho znalostí na základě nepřetržitého kontaktu se svým učitelem, součástí certifikace je rovněž osvědčení o technikách, které student ovládá.

d)   stupeň ohodnocení není osvědčením jen o technické úrovni, ale také o znalostech školy, postupu studenta při studiu, jeho postavení. Při obdržení nejvyššího stupně se student sám stával učitelem.

 

Tradiční, tedy čtyřstupňové hodnocení je velmi významným výchovným systémem v oblasti výuky bojových umění. Učitel je osobně odpovědný za výuku, za výchovu svých studentů a student je veden k odpovědnosti za svůj přístup k výuce, loajalitě vůči škole a úctě.

 

 

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one